pátek 30. října 2009

Eckhart Tolle: Život v přítomném okamžiku


(Interview pro Radio Unity, 1. část)
http://unity.org/eckhartTolle/eckhartTolleVideo.html

Lidská mysl je po tisíce let formována tak, aby hledala naplnění jinde, v prostoru a čase, zejména v čase. Lidská mysl je tedy zformována, aby se dívala do budoucnosti, do příštího okamžiku. (Budoucnost je něco spíše abstraktního. Když řekneme příští okamžik, víme přesně, co to znamená.) Hledá prostě naplnění, úplnost v dalším okamžiku. A takto lidská mysl, její uzpůsobenost, popírá život. Protože jediné místo, kde se koná život, jediné místo, kde se odehrává, je v přítomném okamžiku, teď. Mimo teď není žádný život. A ani minulost a budoucnost vlastně neexistují mimo lidské myšlenkové formy.

Nejprve se může zdát obtížné tomu uvěřit, protože minulost i budoucnost se zdají tak reálné, ale nejde o cvičení ve filosofii, je to snadnější. Stačí se zeptat sami sebe, jestli jsme někdy zažili minulost nebo přítomnost. A když se na to podíváte zblízka, všechno, co jste kdy zažili, bylo teď. Když se to stalo, bylo to teď. Protože něco se může stát jen v prostoru teď. A když přijde budoucnost, může přijít jen jako teď. Takže minulost a budoucnost jsou myšlenkové formy.

Mohou být nezbytné na praktické úrovni, zde: můžeme si dát schůzku, abychom se sešli v určitou dobu. Ale když se na ně díváme mimo praktické záležitosti, přinášejí ve skutečnosti velké omezení, jakmile ovládnou náš život. Protože čas – minulost a budoucnost se nazývají čas – ovládne naše vědomí. A stav vědomí omezený časem ovládá mnoho lidí, a je to základní aspekt egoistického vědomí.

Ego žije v čase a skrze čas. Ego je falešné, myslí vytvořené pociťování sebe samého. Takže lidé to berou jako překvapení, když si uvědomí: ano, vlastně je to pravda, můj život je teď, a nikdy nebyl ne-teď a nikdy nebude ne-teď. To není jen myšlenka, kterou si přidáte do své mysli, tento fakt, že život je jenom teď. To je jen malý, ale účinný ukazatel, a opravdu zastaví vaši mysl. Když se vám opravdu podaří zažít pravdu tohoto tvrzení, musíte udělat krok za mysl, protože pokud budete dále myslet analyticky: ano, vlastně je to pravda, že život je teď, pojďme to promyslet... Je to ukazatel, a když opravdu zažijete jeho realitu, zavede vás do teď. Uvnitř dojde k otevření, vytvoření prostoru, a vy si řeknete: to je ono. Ale co to vlastně je? Nemůžete to definovat, jenom po určitý okamžik víte, že to je život. Život sám, který je prožíván teď.

Pro většinu lidí je teď to, co se děje v přítomném okamžiku. Proto si lidé myslí, že je mnoho různých okamžiků. Každá hodina se sestává z mnoha různých okamžiků, den se skládá z mnoha okamžiků. Ale když se na to podíváte blíže, není to samozřejmě mnoho okamžiků, ale pořád jen tento okamžik. Důvodem, proč lidé myslí, že je mnoho okamžiků, je to, že si pletou teď a to, co se děje v teď. To, co se děje, se samozřejmě stále mění, ale samo teď je moment, pokud ho chceme vyjádřit slovy, tak jsme omezeni. A přece, když víme, že slova nejsou přesně to, slova mohou jen na to ukazovat, můžeme dále aspoň trochu mluvit o přítomném okamžiku. Přítomný okamžik je tedy prostor, ve kterém se vše děje, či světlo, v němž se vše objevuje. Světlo, ve kterém se věci objevují a mizí, přicházejí a odcházejí, v životě se vše neustále mění. To je ta nestálost, o které mluví Buddha. Vše se stále mění, přichází do světla přítomného okamžiku ...

Podstatou každého prožitku je světlo vědomí, což je prostor přítomného okamžiku. Takže tajemství přítomného okamžiku je, že je to beztvarý základ veškerého projeveného života. Neprojevená beztvará dimenze, v níž se objevuje to projevené. A v podstatě tím světlem jste vy. Poznání sama sebe jako tohoto světla se neděje prostřednictvím myšlení. Není to myšlenka, kterou přidáte do své mysli a řeknete si: OK, já jsem světlo. Aha, teď to vím. Sami sebe jako světlo můžete poznat pouze pokud se mysl zastaví v tomto momentě – a pod tím se může dít všechno. Smyslové poznání, emoce z myšlení, pocity - to zůstává spodní vrstvou, která je prostorem samotného vědomí. Můžeme ji také nazvat klid. Každé slovo vám ukazuje jenom maličký aspekt věci, slovo není tou věcí. Řekne se klid – ale je to širší než klid. Je to vědomí, ale i to je omezená pravda, je to jen slovo.

Takže nalezení toho prostoru v sobě, o to tady jde. Tento prostor můžeme najít jenom teď, protože v podstatě ten prostor je oním teď. Takže kým jste na hlubší úrovni, to je neoddělitelné od přítomného okamžiku. A to je ten nejhlubší smysl přítomného okamžiku. A to je realizace, uvědomění. Stačí záblesk přítomného okamžiku, aby změnil váš život. Neznamená to, že vědomí spojené s časem u vás už nikdy nepřevládne, pravděpodobně se to stane. Ale vy máte ten záblesk, což je vlastně iniciace procesu probuzení. A každý, kdo může vidět pravdu těchto slov, už určitě měl tento záblesk. Anebo v okamžiku, kdy jsou pronášena tato slova, někteří lidé mohou mít tento záblesk a probudit se. A tak si uvědomíte podstatu sebe, která nemá co dělat s formou sebe, tělem, myšlenkami, které vytváří mysl, s emocemi, které máte.

To je dobré, to je úroveň formy. Říkám tomu lidská část. Jsme lidské bytosti, lidské je forma, bytost je bez formy. Většina lidí zná jenom lidskou část a zcela se identifikují s lidskou částí, což je fyzická forma, myšlenkové formy a emocionální formy. Identifikují se s vnějšími formami, majetkem, úspěchy. Ale ve skutečnosti vnější formy jsou také myšlenkové formy převedené do mentálních obrazů. Takže vlastně se neustále identifikujete s mentálními obrazy.

Neidentifikujete se se svým autem, ale s mentálním obrazem svého auta. Takže to je ten svět forem, to lidské. A když je to všechno, co znáte, pak jste ztraceni ve světě forem. Protože tento svět je svět forem. A mnozí lidé takto žijí, ztraceni ve světě, což znamená ztraceni ve své mysli, to jest tam, kde začíná svět. A ten svět je svět forem. A za tím vším je bezčasová dimenze, duchovní dimenze. A ta je podstatou toho, kdo jste. A to je ten nejhlubší význam přítomného okamžiku.

4 komentáře:

  1. Potřeboval bych poradit, na jaře tohoto roku jsem byl v přítomném okamžiku asi 4 dny, nic krásnějšího jsem nezažil :) tělo mi vibrovalo energií opravdu příjemný pocit :), od té doby jsou to asi 3 měsíce jsem se plně do toho stavu ještě nedostal. Stavy bezmyšlenkovitosti zažívám, ale necítím tak intenzivně vibrace.....nevíte čím to je ?

    Díky za odpověd....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, důvodem bude nejspíš to, že chceš prožít něco, co sis pojmenoval jako "nejkrásnější", tedy opakovat již prožité .. to si však přeje Tvoje mysl (ego) a ta se s přítomným okamžikem vylučuje. Přestaň usilovat, žij si své stavy bez myšlenek a nech se překvapit :-)

      Vymazat