středa 15. února 2012

Rozhodující bod ve vývoji vašeho vědomí

Eckhart Tolle TV, únor 2012, z audiozáznamu přel. OrgoNet

Přichází bod, kdy se můžete dívat po místnosti, nebo na jinou osobu, stůl, květinu, bez jakéhokoli mentálního komentáře. To jest, dosáhli jste absolutně rozhodujícího bodu ve vašem vývoji, který je samozřejmě pouze vývojem vědomí celku. Z omezeného hlediska vaší osoby je to rozhodující bod, kterého jste dosáhli, a v němž jste schopni, abych tak řekl, udržet dostatek přítomnosti. Dokonce můžeme říci generovat dostatek přítomnosti – i když slova nejsou nikdy zcela správná – a mít sílu přítomnosti. Tam, kde dříve bylo nálepkování, nutkavé označování jmény, souzení jiné osoby, je nyní pouze prostorná přítomnost.

Zajímavé je, že se můžete dívat na někoho či na něco, ať je to cokoliv, a víte, co to je, bez jakéhokoli jména či nálepky ve vaší mysli, aniž by něco vyvstávalo jako myšlenka. Takže se seznamujete s odlišným způsobem poznání věcí a lidí – poznání, které není pojmové, není myšlenkové.

Přijde den, kdy se tohle bude učit ve škole jako jedna z nejdůležitějších věcí. Ne jedna z nich, ale ta nejdůležitější věc v růstu vědomí lidské bytosti. Protože tím překračujete své založení, či vzorce svého založení, které vytvářejí osobu vašeho Já, pocit svého Já. Vaše Já se ještě příležitostně může prosadit a převládnout, ale vy jste už dosáhli rozhodujícího bodu a jste schopni existovat jako čistá svědčící přítomnost. To je nádherné, největší věc, která se vám může přihodit.

A pak jste schopni si ji udržet i tváří v tvář nějakému nepokoji kolem sebe. A už dále neživíte nevědomost nebo šílenost světa. (Jakmile totiž reagujete, živíte opět šílenost světa.) To je léčení v hlubším slova smyslu. Léčíte svět, bez myšlenky „Já léčím svět“. (:-))) Umožňujete, aby léčilo vyšší vědomí, nebo nepodmíněné vědomí, božské vědomí, světlo Zdroje – to léčí svět, ne Já.

Takže, v neutrálních situacích stále více prožíváte rozdíl mezi tím být v přítomnosti a být pohlcen myšlenkami. Takový kvalitativní rozdíl ve vašem životě! A v neutrálních situacích – když jdete odsud támhle, sedíte někde, řídíte, stále více budete zvát do svého života tento stav. A pak, když přijdou výzvy, můžete se buď vrátit do reaktivního stavu, anebo se můžete stát ještě více přítomnými. Můžete jít jednou z těchto cest. A pak dosáhnete stavu, kdy výzva nevyhnutelně prohloubí vaši přítomnost.

Je to nádherné, prosté – je to proces probuzení. Je tak zvláštní, že to nevědí všichni (:-))), divné (:-))) ...

Samozřejmě, předpokládám, že v každém je něco jako KGB, říkejte tomu jak chcete, co chce proces potlačit, protože se jím cítí ohroženo. Vnitřní KGB. Že v Rusku už to neexistuje? Tak možná někde jinde na světě (:-))) ... v Americe je CIA, a nemůžu si vzpomenout, co tam znamená to I (:-)))) (Pozn. Org.: Central Intelligence Agency) ... Ale existuje to zejména uvnitř vás: tohle musíme potlačit, to je nebezpečné ... ohrožuje to status quo ... Ale pokud by přišlo KGB z vaší mysli, poznáte to: Aha, tady je! Ale ve světle přítomnosti toho nemůže moc udělat. Jen něco zablekotá a bude pryč. (:-)))

Takže, toto se stane součástí každých školních osnov. Ale my na to nemusíme čekat. Stane se to součástí osnov jen tehdy, když to budeme prožívat – a tím šířit.

16 komentářů:

  1. Panečku, tak rychle nový článek jsem nečekal! Díky moc!

    OdpovědětVymazat
  2. Ráda bych Vám doporučila knihy od Tomáše Keltnera.Píše tam vlastními slovy z vlastní zkušenosti o tom samém jako E.Tolle.O tom nepojmenování věcí, stavů,lidí okolností- píše podrobněji. Srozumitelněji- i když jsem ty knížky četla několikrát ,než jsem je vstřebala a nějak aplikovala.
    Konkrétně to nehodnocení - můžeme to pojmenovat. Příklad: Jde okolo mě tlustá paní. To není hodnocení, když si to řeknu nebo když to řeknu nahlas. To je fakt. Hodnocení je to v okamžiku- kdy u toho udělám úšklebek,odsudek,jsou u toho emoce.A tak je to u všeho. nejde nic nehodnotit - a jen být.On p.Tolle ve svých knihách cosi píše.. ale měl by taky dávat návody na to jak to aplikovat postupně do života.. každý není totálně v řiti jeden den a druhý se probudí jako v Jiříkově vidění a přijde mu celý svět nááádherný.Já se to učím. Radši bych byla totálně v řiti, a probudila se v úžasu. Ale mám nějaký blok spadnout až na dno.. tak se to holt učím. Vědomě. neposuzovat, hlídat si myšlenky, nedrbat,myslet láskyplně , jednat láskyplně. Myslím si, že pro začátek to stačí. Pokud je někdo na diskuzi o tomhle tématu- prosím napište na vladkastehlikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já si přesto myslím že myšlenka na "tlustou paní" již je hodnocení. I když známe její BMI :-) a objektivně jí můžeme mezi tlusté paní zařadit. Ale vychází to z naší kultury, našeho pohledu na věc. V jiné zemi být tlustá vůbec nemusí. A hlavně si myslím že to není důležité. Je to prostě nějaká paní, která jde kolem.

      Vymazat
    2. Pro Anonymní6. června 2012 20:57
      Iva z HK. Souhlasím. Vyjadřování PANA E. Tolleho nás přiměje " číst mezi řádky" a naprosto se vcítit do jeho slov, abychom ho pochopili. Možná to je pro některé z nás těžší,ale já mám to štěstí, že mu rozumím. Ráda bych "slyšela" :-) názor někoho na mou "myšlenku". Učení p. Tolleho znamená vlastně NEMYSLET ? JEN VĚDĚT slyšet ... atd?

      Vymazat
    3. Akákoľvek myšlienka, aj to, že ide tlstá pani, je hodnotenie......každé hodnotenie, či pozitívne, alebo negatívne je dualita a nie je to Jednota-prítomnosť....prítomnosť je iba Byť, čiže existovať a prijať všetko s láskou......a to nie je až také jednoduché pre nás, pre naše egá.......prajem veľa lásky a chvíľ v Tu a Teraz. Oslobodiť sa okov temna, myšlienok, ktoré prichádzajú z duality, z časopriestoru, z budúcnosti, či minulosti........každé oslobodenie sa z duality je návratom k Sebe, k Jednote, z ktorej sme prišli, alebo zišli. ☺ ♥

      Vymazat
    4. jiddu krishnamurti a frantisek drtikol ucia .. treba si precitat od nich ...

      Vymazat
  3. Tyto stránky jsou mi velmi drahé. Byla jsem nadšená - hned dva články. Děkuji.

    A jen pár slov paní Vlaďce, mohu-li. Moje odpověď bude krátká, a tak odpusťte, že nepíšu mail. Myslím, že více, než mít přesně rozškatulkované( v hlavě - v mysli) co je nehodnocení a co už je hodnocení a přesně od kterého okamžiku - s přesně vymezenými hranicemi - je někdy lepší vnímat zcela neomylný "měřič" v sobě.Vy totiž vždycky přesně víte,co je dobré, protože s dobrým se zvyšuje radost a klid. Za např. uštěpačnou poznámkou , ale někdy i za "dobře míněnou výtkou, nebo "radou" nejde klid, ale žaludek se zachvěje neklidem, neharmonií. No, třeba pak "dobře míněná rada" byla tak trochu závist, nebo potřeba ukázat své moudré ego , nebo cokoliv jiného. Jsme dobře vybaveni na cestu, umíme rozpoznat ticho mysli od hluku, laskavé od nelaskavého (a v tom to je), ale neposloucháme náš "měřič". Nemluvím teď o Vás, mluvím o nás všech, zvláště o nás, poutnících.. Tak jsem se přece jen trochu rozepsala, odpusťte. JL.
    Přeji Vám krásný víkend, protože vy jste velmi dobrá a krásná bytost.
    novanaj@seznam.cz (to jen tak :-))

    OdpovědětVymazat
  4. pro JL

    Zdravím Vás, mám stejnou zkušenost jak to ve svém odstavci popisujete. I s konkrétním umístěním osobitých reakcí (žaludek, břicho). Pokud dokáži udržet stav neosobního pozorování, lépe si uvědomuji kvality, které jsou neomezené (klid, rovnováhu, radostivost)což se pozitivně odráží v tom jak řeším každodenní situace a hlavně člověk dobře vidí o co té jeho bytosti vlastně jde (zde je na místě značná upřímnost k sobě a odvaha si lecjaké nehezké věci přiznat). Měřič o kterém píšete je pro mne stav vnitřní rovnováhy (něco jako provazochodec), snadno se může porušit ale je to nejspolehlivější senzor i pro ty nejjemější popudy z vlastní bytosti, respektive z okolí. Přeji mnoho zdaru na cestě poutníků a nakonec bych připsal ono budhistické metta: Kéž jsou všechny bytosti šťasny.

    JH

    OdpovědětVymazat
  5. Pro VS:

    Je dobré nesoudit druhé, ale ono jde i nepojmenovávat. Je to krásný pocit - všechno je najednou krásné a je jedno, jestli se dívám na tlustou paní nebo na hezkou holku, jestli vidím strom nebo hromadu popela. Za tím vším je něco krásného, co se nedá popsat, ale co se dá jen vidět. Ale jakmile začnu popisovat "vidím popel" a začnu to dál rozebírat, nikdy neuvidím skutečnost - ta je totiž nepopsatelná... Je to prosté: jen se dívat. Jen se dívat. Nic víc. Jen se dívat...

    OdpovědětVymazat
  6. Tuto knihu jsem četla před rokem a náhodou jsem narazila na tento blog. Připomenulo mi to některé moc dobré myšlenky.

    OdpovědětVymazat
  7. Pěkný den v čase velikočních svátků. Určitě ne náhodou jsem narazila na tyto stránky a jsem velice mile překvapena vámi všemi. Jsem ráda, že si začínáme uvědomovat sílu našeho vnitřního vědomí.Již od dětsví mám jedno přání které si přeju vždy, když si je čas něco přát a cítím, že se to děje. Ať se máme všichni rádi a tím zmizí veškeré negace našeho života. Jitka

    OdpovědětVymazat
  8. Pro novanaj :

    myslím, že velmi málo vnímáme své pocity při přijetí nějaké myšlenky, vyslovení názoru nebo konání činnosti. Málo se známe a poznáváme, nechceme přijmout své záporné vlastnosti ("ne my, to oni takoví jsou"). Chceme přetvářet druhé a kritizujeme jejich chování a přitom je to o nás (jinak bychom se s nimi nesetkali), rozcházíme se s partnery a přáteli a přitom se zbavujeme svých učitelů .. "Vše je, jak má být" je osvobozující přijetí - nic neřešíme a hodně se dozvídáme

    OdpovědětVymazat
  9. co by mohlo být krásného na milionech tun plastového odpadu v oceánech například. není vše krásné, jen to je lépe chápat bez emocí asi. existuje to tak nějak.

    OdpovědětVymazat
  10. Vše je tak jak je..vše je tak jak má být, přijímat vše jako dar je dobré....vlastně není nic dobré nebo špatné, prostě to je...já nevím, mám mnoho pročteného, prožitého, ale toto otvírání myslí lidí je tak skutečně rychlé a masivní (sorry za hodnocení)..vím, že je to jen část celku a ten celek je nepředstavitelně velký a z toho nic....mi není dobře.

    OdpovědětVymazat